Mitochondriální klany
Helena
Haploskupina H je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Je to nejčastěji zastoupený klan mitochondriální DNA v naší zemi s četností 43 % u českých žen. Klan vznikl v jihozápadní Asii, přibližně před 20–25 tisíci lety. Mitochondriální klan H se dnes vyskytuje převážně v Evropě a předpokládá se, že se vyvinul před posledním ledovcovým maximem. Nejprve se rozšířil na Blízký východ a do oblasti jižního Kavkazu, pozdější migrace z Iberie naznačují, že se klan dostal do Evropy před posledním ledovcovým maximem. Haploskupina se také rozšířila do částí Afriky, Sibiře a Asie. Dnes přibližně 40 % všech mateřských linií v Evropě patří do haploskupiny H. V populárně vědecké literatuře nosí genetická pramatka této haploskupiny jméno Helena.
Díky testování potomků Marie Terezie v její mateřské linii je známé, že patřila do klanu H. Stejné mitochondrie pochopitelně zdědil i její syn Josef II. Do klanu H patří i potomci Anny Jagellonské, mezi které se řadí například královna Viktorie, Maxmilián II. Habsburský nebo francouzský král Ludvík XV., ale i řada dalších. Do klanu H dále náleží i řada dalších evropských panovníků, například francouzská královna Marie Antoinetta, ruský car Petr II., nizozemský král Vilém I., belgický král Leopold II. nebo italský král Viktor Emanuel II; dokonce i francouzský panovník Napoleon Bonaparte. Ze známých osobností historie je to dále Mikuláš Koperník, ze showbusinessu pak americká herečka Susan Sarandon.
Uršula
Haploskupina Uršula je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Klan U je velmi starý. Je považován za nejstarší lidskou mitochondriální DNA v Evropě. Vznikl zhruba před 50 000 lety na Blízkém východě. Haploskupina U je velmi rozsáhlá a tvoří ji rodina klanů U1 až U8. Dnes tento klan zahrnuje okolo 11 % evropské populace a 18 % české populace, což znamená, že v ČR se řadí na druhou příčku, co se četnosti týče. V populárně vědecké literatuře nosí genetická pramatka této haploskupiny jméno Uršula.
Tara
Haploskupina Tara je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Haploskupina T pochází z haploskupiny JT, která také dala vznik haploskupině J. Předpokládá se, že klan T vznikl před zhruba 10 000 lety na území Mezopotámie nebo Malé Asie. Vyšší zastoupení má na východě Baltského moře a v oblasti Uralu. Rozšíření klanu T je spojeno s rozšířením chovu a pasení v Evropě během neolitické éry (před 8 000–10 000 lety). V populárně vědecké literatuře nosí genetická pramatka této haploskupiny jméno Tara.
Mezi slavné zástupce klanu T patří například Mikuláš II. Alexandrovič, králové Velké Británie Karel I., Jiří I., Jiří III. a Jiří V., pruský král Fridrich Vilém I., švédští králové Karel X. Gustav a Gustav II. Adolf, dále Mořic Oranžský, norský král Olaf V. a řecký král Jiří I.
Jasmína
Haploskupina Jasmína je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Haploskupina J pochází z haploskupiny JT, která také dala vznik haploskupině T. Předpokládá se, že klan T [HS1] vznikl zhruba před 30 tisíci lety na Blízkém východě nebo na Kavkazu. Rozšíření klanu J je spojeno s rozšířením chovu a pasení v Evropě během neolitické éry (před 8 000–10 000 lety). Haploskupina J je druhou nejrozšířenější evropskou mitochondriální haploskupinou, je téměř rovnoměrně rozprostřena po celé Evropě s výjimkou Laponska. Genetické znaky charakteristické pro tuto skupinu nalezneme dnes u téměř 12 % evropské populace. Zároveň se jedná o čtvrtou nejrozšířenější českou haploskupinu – nese jí zhruba 9 % českých žen. V populárně vědecké literatuře nosí genetická pramatka této haploskupiny jméno Jasmína.
Mezi slavné zástupce tohoto klanu patří například angličtí králové Richard III. nebo Eduard IV.
Kateřina
Haploskupina Kateřina je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Tato haploskupina je podskupinou větší haploskupiny U. Do této skupiny mateřských linií náleží okolo 10 % současné evropské populace. V České republice se jedná o pátou nejčastější haploskupinu – přibližně 6 % českých žen je jejími zástupci. Počátky této haploskupiny leží v severovýchodní Itálii, při pobřeží Jaderského moře a na jižním úpatí Alp. Před 15 tisíci lety se nositelé této mateřské genetické linie rozšířili do ostatních oblastí Evropy, jedná se zejména o její střední a severní oblasti. Velká část nositelů tohoto typu profilu také stále setrvává v oblasti svého vzniku. Pramatkou této skupiny je žena jménem Kateřina.
Mezi slavné zástupce tohoto klanu patří například evropská nejstarší přirozená mumie Ötzi, oscarová herečka Meryl Streep, americký komik Stephen Colbert, nebo američtí herci Maggie a Jake Gyllenhaalovi.
Velda
Haploskupina Velda je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Je nejmenší ze sedmi evropských maternálních klanů (Uršula, Xénie, Helena, Velda, Tara, Kateřina, Jasmína) co do četnosti zastoupení. Dnes se vyskytuje u 4% evropské populace. Vznik této haploskupiny je kladen do doby před 17 tisíci lety do oblasti Kantabrie na severozápadě Španělska. Potomci této haploskupiny jsou však dnes nacházeni nejčastěji v západní a severní Evropě a například také mezi Laponci ve Finsku a severním Norsku. Za pramatku této haploskupiny je považována žena jménem Velda.
Mezi slavné zástupce tohoto klanu patří například Benjamin Franklin a frontman skupiny U2, Bono Vox.
W
Haploskupina W je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Haploskupina W pochází z haploskupiny N. Předpokládá se, že haploskupina W vznikla přibližně před 18,5 tisíci lety v oblasti dnešního Blízkého východu. V Evropě lze maximum této haploskupiny pozorovat ve Finsku (9,5 %), o něco méně častěji pak v Maďarsku, Lotyšsku, Makedonii a na severu Běloruska. Zástupci této haploskupiny jsou ve větším množství rožšířeni ale i v některých asijských zemích (např. v Pákistánu, Tádžikistánu, severozápadní Indii či Íránu).
Mezi slavné zástupce tohoto klanu patří například Martha Stewart, americká obchodnice, novinářka a televizní moderátorka.
Xenia
Haploskupina Xenia je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Je druhou nejstarší haploskupinou v Evropě. Její stáří se odhaduje na 25 tisíc let. Dnes je nositelem genetických znaků charakteristických pro haploskupinu X asi 1 % evropské populace. V rámci haploskupiny jsou rozlišovány tři podlinie. Jedna z těchto podlinií přetrvává v poměrně vysokých počtech ve východní Evropě, zatímco dvě zbývající jsou nacházeny spíše ve střední a západní Evropě a zasahují až do Francie a na Britské ostrovy. Mateřské linie náležící k této haploskupině jsou odvozovány od pramatky jménem Xénie.
Mezi slavné zástupce klanu X patří například bývalý prezident Spojených států amerických, Abraham Lincoln.
Iris
Haploskupina Iris je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. V Evropě patří mezi vzácnější – jejím nositelem je přibližně 2 % Evropanů. O něco vyšší (i když stále poměrně nízké) frekvence této haploskupiny je možné pozorovat u dargijských Rusů, Čečenců, obyvatelů východního pobřeží Baltského moře, Britů a Irů, Islanďanů a některých obyvatel bývalé Jugoslávie. První nálezy osob příslušících ke klanu I byly nalezeny v Katalánsku a datují se do období cca 2500 let př. n. l., ačkoli samotná haploskupina je starší – asi 30 000 let. Haploskupina I vznikla pravděpodobně zároveň s expanzí obyvatel z Malé Asie do Kavkazu a severního Íránu, a to „odštěpením se“ z haploskupiny N.
Jednou ze známých zástupkyň tohoto klanu je například královna Núr z Jordánska (Noor Al-Hussein), původem americká manželka již zesnulého jordánského krále Husajna I.
N
Haploskupina N je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Vznikla zhruba před zhruba 60 až 80 tisíci lety na území Ariky. Haploskupina N a její sourozenecká haploskupina M se považují za hlavní linie, které se podílejí na vzniku všech mateřských linií vyskytujících se mimo Afriku. Nejstarší nálezy jsou spjaty s oblastí Asie a Austrálie. Z haploskupiny N se posléze odštěpila řada dalších mitochondriálních haploskupin, a to R (mezi potomky haploskupiny R patří například haploskupiny HV, Velda, Helena, JT, Jasmína, Tara, F, P, Uršula a její dceřiný klan Kateřina), S, W, Xenie a Y.
HV
Haploskupina HV je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Předpokládá se, že klan[HS2] vznikl zhruba před 20–30 tisíci lety na Blízkém východě. Nejstarší důkazy o haploskupině HV v Evropě pocházejí z testování 13 000 let starého vzorku, který byl nalezen v severním Španělsku v oblasti Kantábrie.
Klan HV je předchůdcem haploskupin H (Helena) a V (Velda). Co jsou vlastně zač tyto dva klany? Dceřiný klan Helena je nejčastěji zastoupený klan mitochondriální DNA v naší zemi s četností 43 % u českých žen a také nejčastěji zastoupený klan v Evropě (okolo 40 % evropské populace). Druhá podskupina, klan Velda, je oproti tomu nejmenší ze sedmi evropských maternálních klanů (Uršula, Xénie, Helena, Velda, Tara, Kateřina, Jasmína) co do četnosti zastoupení - dnes se vyskytuje u 4% evropské populace.
Předpokládá se, že mitochondriální linie HV se šířila společně s mužkou Y-haploskupinou T z území tzv. Úrodného půlměsíce (což je území, které mj. zahrnuje i bývalou Mezopotámii, a kde tehdy byly vhodné podmínky pro zrození civilizace) do Egypta, na Somálský poloostrov a do střední a východní Evropy.
D
Haploskupina D je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Její stáří se odhaduje na cca 50 až 60 tisíc let, vznikla pravděpodobně na území východní Asie poblíž východního pobřeží Kaspického moře. Odštěpila se z haploskupiny M, která je jednou ze dvou hlavních linií podílejících se na vzniku všech mateřských linií vyskytujících se mimo Afriku. Je jednou z pěti hlavních skupin nalezených u původních obyvatel Ameriky (spolu s haploskupinami A, B, C a X). Dnes se její zástupci vyskytují zejména na severovýchodě Asie.
B
Haploskupina B je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Vznikla odštěpením z haploskupiny R před zhruba 50 000 lety, pravděpodobně v jihovýchodní Asii, což je i oblast jejího dnešního nejčastějšího výskytu. Tato haploskupina je zároveň jednou z pěti hlavních skupin nalezených u původních obyvatel Ameriky (spolu s haploskupinami A, C, D a X). Bryan Sykes, autor knihy Sedm dcer Eviných, pojmenoval pramáti mitochondriální haploskupiny B jako „Ina“.
C
Haploskupina C je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Její stáří se odhaduje na cca 25 tisíc let, vznikla pravděpodobně v oblasti severovýchodního pobřeží Kaspického moře, a to vyčleněním z haploskupiny M, což je jedna ze dvou hlavních linií podílejících se na vzniku všech mateřských linií vyskytujících se mimo Afriku. Je jednou z pěti hlavních skupin nalezených u původních obyvatel Ameriky (spolu s haploskupinami A, B, D a X). Dnes se její zástupci vyskytují zejména na území severovýchodní Asie a v Americe. Bryan Sykes, autor knihy Sedm dcer Eviných, pojmenoval pramáti této mitochondriální haploskupiny jako „Chochmingwu“.
M
Haploskupina M je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Haploskupina M a její sourozenecká haploskupina N se považují za hlavní linie, které se podílejí na vzniku všech mateřských linií vyskytujících se mimo Afriku. Předpokládá se, že klan M [HS3] vznikl zhruba před 60 000 lety na arabském poloostrově, nebo ještě v severovýchodní Africe. Dnes je to nejčastější mitochondriální haploskupina v Asii, kde představuje zhruba 60 % všech maternálních linií.
JT
Haploskupina JT je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Je to jedna z primárních skupin západní Eurasie, ale může být nalezena také na území Afriky. Odštěpila se z haploskupiny R a je předchůdkyní haploskupin J (Jasmína) a T (Tara). Co jsou vlastně zač tyto dva klany, J a T? Haploskupina J je druhou nejrozšířenější evropskou mitochondriální haploskupinou, je téměř rovnoměrně rozprostřena po celé Evropě s výjimkou Laponska. Genetické znaky charakteristické pro skupinu J nalezneme dnes u téměř 12 % evropské populace. Zároveň se jedná o čtvrtou nejrozšířenější českou haploskupinu – nese jí zhruba 9 % českých žen. Haploskupina J se od skupiny JT odštěpila před cca 30 000 lety. Naopak haploskupina T vznikla odštěpením ze skupiny JT před zhruba 10 000 lety na území Mezopotámie nebo Malé Asie. Vyšší zastoupení má na východě Baltského moře a v oblasti Uralu.
A
Haploskupina A je haploskupina (klan) lidské mitochondriální DNA. Vznikla odštěpením z haploskupiny N zhruba před 50 tisíci lety, pravděpodobně v Asii. Je jednou z pěti hlavních skupin nalezených u původních obyvatel Ameriky (spolu s haploskupinami B, C, D a X). Dnes ji nejčastěji najdeme u domorodých Američanů a ve východní Asii. Bryan Sykes, autor knihy Sedm dcer Eviných, pojmenoval pramáti této mitochondriální haploskupiny jako „Aiyana“.
Mezi slavné zástupce mitochondriální haploskupiny A patří například americká herečka mexického původu Eva Longoria, která je nejznámější díky seriálu Zoufalé manželky, kde ztvárnila postavu Gabrielle Solis.